Dopady zavedení KDP 2011

Tisknout stránkuTisknout stránkuPoslat emailemPoslat emailem

Workshop

DOPADY ZAVEDENÍ KLINICKÝCH DOPORUČENÝCH POSTUPŮ NA SLEDOVÁNÍ EFEKTIVITY POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE


Národní referenční centrum připravilo v rámci řešení vědecko-výzkumného projektu IGA (NS/10650_3) pro zástupce zdravotních pojišťoven pracovní seminář na téma "Dopady zavedení klinických doporučených postupů (KDP) na sledování efektivity poskytované zdravotní péče". Pracovní seminář se uskutečnil ve středu 13. července 2011, od 10.00 do 12.00 v zasedací místnosti NRC. V rámci tématu bylo mj. odprezentováno:

  • metodologie vývoje a tvorby standardů – KDP se zaměřením na ekonomické aspekty KDP,
  • výběr ukazatelů pro KDP jako konkrétních měřitelných parametrů pro sledování efektivity,
  • vztahy statistik a KDP,
  • příklady aktuálních výstupů, kdy v současné době připravené výstupy poskytují velmi zajímavé přehledné ekonomické informace za celou Českou republiku a dokládají příznivý vliv centralizace péče.

Přednášeli a následně s účastníky diskutovali MUDr. Miloš Suchý - hlavní řešitel grantového projektu a prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. - předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP a přednosta chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN.

Seminář byl připraven pro pracovníky zdravotních pojišťoven, kteří se zabývají sledováním a vyhodnocením kvality a efektivity poskytované zdravotní péče a také ekonomy, statistiky. Zúčastnili se zástupci téměř všech zdravotních pojišťoven působících v ČR. Velký prostor byl věnován závěrečné aktivní diskuzi, což bylo následně velmi vysoce a pozitivně všemi ohodnoceno.

Ze zpracovaných dotazníků dále vyplývá, že workshop splnil předpoklad a proběhl podle očekávání, mnozí účastníci se dozvěděli "nové" informace. Velmi vysoce byla zhodnocena úroveň přednášek a prezentujících, zejména srozumitelnost a interaktivně podaná problematika. Zvolené téma bylo vyhodnoceno jako zajímavé, vhodné k doporučení ostatním kolegům, ovšem málo aplikovatelné v praxi zúčastněných zástupců ZP.

Z názorů a zajímavých podnětů na adaptaci a implementaci vyvíjených klinických standardů vybíráme:

  • využití pro argumentaci při jednáních o restrukturalizaci lůžek v jednotlivých krajích
  • využití klíčových doporučení (major recommendations), které produkují klinické standardy, v úhradové vyhlášce (minimální předpoklad pro úhradu poskytnuté péče z prostředků v. z. p.)
  • využití pro smluvní politiku ve zdravotních pojišťovnách
  • zajistit "mandát" klinickým standardům pro využití i při revizi
  • využití při centralizaci (specializované) péče
  • propojení se systémem DRG, sledování kvality kódování jako základního předpokladu pro kvalitní vstupní data pro výpočty ukazatelů
  • spolupráce s odbornými společnostmi, které by připravily (jednoduché) doporučení/limity/kritéria týkající se určitých tipů výkonů (např. frekvence, kód na multidisciplinární tým....)

Hlavní závěry plynoucí z přednášek a závěrečné diskuze:

  • vypracování klinických standardů je nutné nejen z hlediska medicínského, ale i ekonomického
  • stanovením klinického standardu bude možné hovořit o nadstandardu
  • klinické standardy umožní na základě stanovených podmínek (1) personální a materiální vybavení a komplementu, (2) počtu výkonů a (3) auditu výsledků urychlit specializaci jednotlivých odborných pracovišť
  • vývoj klinických doporučených postupů, indikátorů kvality a jejich implementace do praxe znamená komplexní přístup k řešení kvality péče a má v sobě organicky zabudovaný aspekt "standardů". Ty nelze vytrhávat z kontextu a vztahovat je k jiným celkům (např. k Seznamu výkonů s bodovými hodnotami...).
  • při vývoji, adaptaci a implementaci je nutná spolupráce ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.

Přílohy:

Za obsah stránky odpovídá: Ing. Eva Švecová,